Napínané textilní stěny však nejsou novinkou, Smart Walls navazuje na tradiční využití látek na stěnách, které v Evropě sahají až do středověku. „Ještě před tapetami, které se objevily v koženém provedení v Evropě v 16. století, tu byly majestátnější textilie, které od středověku zdobily interiéry vznešených sídel aristokracie a králů, později bohatých patriciů, totiž tkané, často monumentální tapiserie. Jejich okázalost a vysokou estetickou hodnotu doplňoval zásadní moment – studené komnaty kamenných příbytků, kostelů, a hradů významně zateplovaly a fungovaly jako izolace. V takto zatepleném interiéru byla také tkaným textilem vylepšena akustika. Svůj velký rozkvět zaznamenaly v 15. a 16. století především ve Flandrech, Tournai, Bruselu, Antverpách či Paříži, Beauvais či Aubussonu,” říká Markéta Vinglerová, která působí jako pedagožka v ateliéru textilní tvorby na UMPRUM a kurátorka UMPRUM muzea v Praze.
HISTORICKÉ UŽITÍ TEXTILU
Populárnější a dosud hojně používané papírové tapety paradoxně často imitovali právě své textilní kolegy. Snažily se přiblížit textuře, napodobovaly krajky a výšivky, samet, hedvábný damašek, kašmír nebo celé nařasené draperie, aby dosáhly honosnosti nákladného materiálu. Textilní tapety, draperie a další látkové prvky převažovaly v interiérech vyšších vrstev od konce 18. století především v intimnějších místnostech ložnic, kabinetů, budoárů. Začátkem 19. století se díky větší dostupnosti rozšířilo především užití papírových tapet, přičemž tkané zůstávaly stále přepychovější komoditou na trhu.
Velký boom zažily tapety a textilní dekorace hlavně v období klasicismu a empíru. „Ve šlechtických sídlech visely skutečné textilní draperie a ty byly svou dramatičností nedílnou součástí historických interiérů ve druhé polovině 18. století – nejen stěny, ale i postele a samozřejmě okna byly nezřídka celé pokryty drapériemi. Jednalo se o doslova „zahalení“ interiéru v přepychovém textilu (mušelín, těžké látky jako brokát, damašek, či hedvábí, doplněné o třásně, vyšívané květy a ptáky, vlněný samet), které představovaly jakýsi standard luxusu, patrný i na nesčetných dobových malbách,” doplňuje specialistka na textil Markéta Vinglerová. Ať už tedy papírové nebo pravé, textilní draperie se staly součástí aristokratického interiéru až téměř do poloviny 19. století. Textilní povrchy nescházely ani v ložnici Madame Récamier z roku 1798, která ztělesňovala ideál elegance a patřila k nejobdivovanějším múzám své doby, zámku v tak zvaném Orientálním kabinetě Mramorového paláce v Postupimi z roku 1790 nebo v ložnici královny Luisy Pruské v paláci Charlottenburgu v Berlíně postaveném Karlem Friedrichem Schinkelem v roce 1810. Pokoj zahlcený textilními draperiemi všeho druhu, papírovými tapetami a pompejským nábytkem je nyní rekonstruován také v Louvru. V původních interiérech zámku Malmaison je možné obdivovat textilní draperie z pruhovaného mušelínu v Bonapartově ložnici ze začátku 19. století.
TEXTIL V DOBÁCH SECESE A FUNKCIONALISMU
Zásadní roli ve výzdobě domácností sehrály textilie v době britského hnutí Arts & Crafts a navazující secese na přelomu 19. a 20. století. Našemu prostředí je nejbližší užití textilních povrchů v dobách funkcionalismu. „Nejoriginálněji s textilem v interiéru nakládala významná německá modernistická textilní návrhářka, přítelkyně a spolupracovnice Miese Van der Roheho, Lili Reich. Roheho interiéry doplnila o předělové textilie, které významně tvarovaly prostory – kromě jiných v Tugendhatově vile v Brně z roku 1930, pavilonu v Barceloně o rok předtím nebo kavárně Samet a hedvábí na významné výstavě v Berlině Die Mode der Dame už v roce 1927,“ vyzdvihuje Markéta Vinglerová.
SMART WALLS VRACÍ TEXTIL DO INTERIÉRU
Válečné události a útlum v dobách komunistické nesvobody kontinuitu i další vývoj v oblasti interiérových textilních dekorací významně zpřetrhal – Smart Walls je snahou na tradiční řemeslo navázat, interpretovat jej v moderním interiéru a adaptovat pro nové potřeby. Vracíme ušlechtilý textil zpět na stěny, nábytek a doplňky, od polštářů až po závěsy.
Vedle estetického rozměru textilu na stěnách vzrůstá jeho využití pro vyváženou prostorovou akustiku. Moderní architektura používá řadou hladkých pevných ploch, jako je stěrka, beton či sklo, galerie a vysoké stropy. To vše umocňuje výskyt třepotavých ozvěn. Takový prostor je k bydlení, k práci či návštěvě veřejného prostoru nekomfortní.
Skladbu pohltivých materiálů, které jsou nutné k utlumení dozvuku lze pak překrýt látkou. Pokud je nutné zachovat minimalistický vzhled, je možné použít pevný bílý textil, který se na pohled neliší od štukované stěny. Pokud ale je žádoucí přiznat látku jako šperk na stěnu, variant je možné nalést v našich kolekcích nesčetně.
Pokud je zde i touha po něčím jiném, než námi vytvořených kolekcí, je možné nalézt i společně nějaké řešení.
Umíme poradit
Umíme to spočítat
Umíme navrhnou řešení adekvátní možnostem prostoru
Umíme to k Vaší spokojenosti nainstalovat
